Stáří je neodkladně spojeno s ukončením ekonomické aktivity lidí. Státní penze však zpravidla nepokryje životní úroveň, na kterou si člověk zvykl v produktivním věku. Řešení je pak jediné - soukromé spoření.

Důchodový systém je velkolepá myšlenka založená na bázi solidarity ekonomicky aktivních lidí s lidmi, kteří již z nějakého důvodu nemohou pracovat.

Problém je, že tento systém je životaschopný pouze tehdy, pokud je podstatně více lidí ekonomicky aktivních než těch neaktivních.

Nůžky se rozevírají

Dnešní skutečnost v průmyslově vyspělých zemích je však přesně opačná: počet penzistů dlouhodobě roste, přičemž ekonomicky aktivních lidí naopak ubývá. To nakonec vede k stagnaci až poklesu starobních důchodů a v konečném důsledku se může přihodit, že tento systém už stát nedokáže financovat.

Bohužel, k tomuto vývoji směřuje i důchodový systém v Česku.

Bez ohledu na skutečnost, jak se vše vyvine do budoucna, lidé se můžou na tuto situaci připravit a šetřit si na důchod. Aprotože soukromé spoření obyvatelstva na stáří je také v zájmu společnosti, stát podporuje spoření v penzijních fondech.

Účastníkům penzijního připojištění z toho plyne minimálně jedna výhoda - ke každému vkladu poslanému do penzijního fondu jim stát přispěje částkou ze státního rozpočtu. Státní podpora se pohybuje od 50 korun při měsíčním vkladu 100 korun až po 150 korun při měsíčním vkladu 500 korun. Při pravidelném spoření převyšujícím 500 korun měsíčně si účastník penzijního fondu může úspory nad tuto částku odečíst od základu daně, a to až do výše dvanácti tisíc korun.

V případě, že účastník splní podmínky, může požádat o výplatu penze.

Penzi lze čerpat postupně nebo je možné požádat o úplné vyrovnání, kdy je celá částka vyplacena v jednom termínu.

Nepříjemné zjištění je, že při výběru prostředků si stát podporu zase vezme zpět, a to formou patnácti procentního zdanění výnosů. Pozor, zdaňují se také příspěvky zaměstnavatele.

Kdy začít spořit

Při detailních propočtech vychází, že klientům se vyplatí posílat pravidelné vklady do penzijního fondu pouze v investičním horizontu patnácti let.

V delším časovém horizontu klesá význam státní podpory, ale neklesá význam zdanění. To ovšem neznamená, že penzijní připojištění by nemělo význam na delší dobu. Může být třeba doplňkem jiných forem spoření. Produkt lze také doporučit v případě, že zaměstnanec má možnost čerpat zaměstnanecké výhody v podobě příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění.

Vlastní placený příspěvek si pak můžete určit na minimální hranici, třeba ve výši sto korun. V případě zájmu jej v budoucnosti kdykoli bez problémů zvýšíte.

Penzijní fondy nesmí v žádném roce dosáhnout záporného zhodnocení vložených prostředků, což se vyplatilo zejména v nedávné krizi, kdy v podstatě všechna jiná aktiva klesala - zato penzijní fondy si v nejhorším případě připsaly nulové zhodnocení.

Proč volit i riziko

Z tohoto pravidla vyplývá, že penzijní fond musí drtivou většinu svých prostředků ukládat do konzervativních aktiv a nemůže si dovolit žádnou rizikovější investici. Nepočítejte proto s nijak vysokým zhodnocením.

Pokud však spoření na stáří myslíte doopravdy vážně, měli byste v delším časovém horizontu investovat také do rizikovějších produktů.

Na otázku, kolik investovat a do jakých produktů,vám odpoví odborně sestavený finanční plán, se kterým vám pomůže kvalifikovaný finanční poradce.

19.4.2010, Deníky Bohemia